Česko-polské lyžování


Lyžování v Polsku

Přímo na svahu v Zielenieci se každý mohl naučit, co chtěl, protože jsme byli rozděleni do různých týmů. Někteří se mohli zlepšit nebo si to pouze zopakovat. Každá skupinka měla svého vlastního instruktora podle toho, jak jsme byli zdatní. Bohužel jsme si moc nerozuměli. Po asi 3 hodinách lyžování jsme šli na oběd a po něm jeli na bazén do města Kudowa-Zdrój. Voda v bazénech byla slaná. Byl tam plavecký bazén, bazén s teplou vodou, tobogán, sauna a dvě vířivky. Po cestě zpátky někdo spal a někdo se náramně bavil. Jedné holčičce z Polska bylo pořád špatně. Do Zlatých Hor jsme unaveni přijeli asi o půl deváté. Všechny potom bolely nohy, ale užili jsme si to!

Terka K., 7.A

 

Lyžák v Polsku

Začal bych pár slovy o dopravě, ta by mohla být i vcelku snesitelná, ale řidič se, z mě neznámých důvodů, rozhodl zcela náhodně vypínat a zapínat osvětlení, a to bez varování. Tato skutečnost poněkud zhoršila podmínky pro spánek a zároveň “vylepšila” zážitek i pro lidi s otevřenýma očima, takže dvojitá výhra. A to že s námi v autobuse jeli asi šestiletí poláci, bylo už jen třešničkou na dortu.
Možná si říkáte že to pořád mohl zachránit program, ale to se šeredně pletete, protože i ten byl poněkud chaběji vymyšlený. Například skipasy bychom nejspíš vůbec nedostali, pokud bychom si to sami nezařídili. Navíc ze zvýše zmíněných skipasů jsme vyjezdili jen něco kolem hodiny a půl z poskytnutých tří hodin.
Potom následoval oběd a jak jste asi uhodli, ani ten nebyl nic extra. Jako první jsme dostali podivuhodnou polévku, o které jsem se později doma dozvěděl, že to nejspíše byl vývar z řepy, ale v tu chvíli to vypadalo spíše jako něco mezi rajskou a vývarem. Jako druhý chod byla podávána pizza, ale příchutě byly rozdávány zcela náhodně, takže jste se po celou dobu (která nebyla zrovna krátká) modlili za to, že snad nedostanete příchuť, kterou nejíte. A pokud si myslíte, že jsem zapomněl na pití tak ne, zapomněli oni. Následovala návštěva komunistického bazénu, ve kterém byla zavedena doslova nesmyslná pravidla, jako například zákaz potápění či skoku do vody, i když zde byly skokánky.
Poté následovala už jen cesta domů, jejíž nevýhody jsou popsány v části o dopravě. Avšak i přes všechny strasti jsem si výlet užil a těším se na další akce, pokud mě i přes moji upřímnost vyberou. 😊

Tibor K., 9. třída