Na „Dušičkovou noc“ jsme se my ze 2. A těšili dlouho. A dočkali jsme se – v úterý 25. října jsme prodloužili kraťoučký týden před podzimními prázdninami o celou tajuplnou noc. Pondělní celoškolní projektový den jsme využili k výrobě tolik potřebných lampiček k naší večerní cestě za pokladem.

Od 16:00 se začali ve škole scházet ti starší – holky a kluci ze 7. třídy, se kterými jsme ve škole nocovali hned čtyřikrát – stali se z nich bezva pomocníci a parťáci a moc jim děkuji za ochotu při přípravě akce pro jejich mladší spolužáky. No a o dvě hodiny později se začali trousit ostatní odvážní nocležníci se svými rodiči. A protože „Kdo si hraje, nezlobí“, zahájili jsme naši „dušičkovou noc“ desítkou veselých her pro děti a rodiče, kterých se sešlo 20, čehož si moc cením. Všichni jsme se bavili skvěle a z oken naší třídy se do večerního klidu ozýval hlasitý smích.

Úderem 19. hodiny nastal čas na malé občerstvení, které nám rodiče připravili. S dospěláky jsme se rozloučili a vydali se po čtyřčlenných skupinách po tmavých zákoutích naší školy. Cestou děti plnily úkoly na pěti stanovištích, o která se postarali naši sedmáci. Na tom posledním odevzdali otisk svého prstu a podpis a s dílkem skládačky spěchali zpět do bezpečí naší třídy. Nikdo se samozřejmě „nebál“, ale my víme své 🙂
   

Když jsme se konečně zase všichni sešli, poskládaly děti ze svých dílků obrázek naší pirátské truhly. A ejhle, kam se poděla ta naše opravdická? Okamžitě jsme zjistili, že nám ve třídě něco chybí. Kam se poděla? Nápadů měly děti hromadu, tak rychle obléct, zapálit svíčky v našich vlastnoručně vyrobených lampičkách a jdeme na to. Cestu nám pomohl najít náš známý kocour Otto, který nám na cestu mňoukal a my šli po jeho hlasu. Netrvalo nám to dlouho – truhla (pořádně těžká) byla ukryta pod smrkem, který dennodenně míjíme.

Všichni jsme cestu zvládli a již sedíme kolem truhly s pokladem. A proč bychom si vlastně plnou truhlu měli zasloužit? No, důvodů našly děti zase hodně – protože jsme se nebáli a všichni jsme to zvládli, protože si ve třídě hezky pomáháme, protože se dobře učíme, protože máme dobré nápady a rádi vyrábíme… Všechny si už ani nepamatuji. Konečně je truhla otevřená a po částech vydává své poklady – kouzelné lepicí poznámkové bločky (takže už nezapomeneme, že se máme učit na testíky :-), gelovky, stylové perníčky nebo marcipánové dýně, nálepky, svítící náramky (ty vydržely svítit až do rána), zvýrazňovače nebo přívěsky s příběhem… Radost byla veliká! Děkuji „hodným skřítkům“, kteří nám umožnili tolikrát zajásat 🙂

Teď už jen připravit místečko na spaní, převléct do spacího, vyčistit zuby, několikrát doběhnout na záchod a hybaj na kutě. Nechyběla ani pohádka na dobrou noc, přestože někteří nestihli ani úvodní titulky a už se vznášeli na obláčku mnoha dnešních dojmů. A ti, co vydrželi až do konce, usínali těsně před půlnocí – ale co, vždyť je to jen jednou za školní rok… Však to doma zítra dospíme!

Byl to den plný zážitků a my všichni jsme si ho opravdu užili – Maty, příště i s tebou, marode… Děkuji všem, kteří jakkoliv pomohli a taky dětem – bylo to s vámi prima! Tak o „Dušičkové noci 2023“ zase na viděnou. A chcete důkaz, že jsme tu opravdu byli? Tady ho máte…

Více fotografií ZDE.